Nic není konečné

Jan Straka o vzdělávání po covidu

Jsem zvyklý snažit se věci vnímat spíš pozitivně, takže C19 při odhlédnutí od všech těžkých dopadů do životů rodin a třeba podnikatelů přinesl zároveň příležitost. A tou nemyslím rozjezd e-shopu na prodej roušek, i když vlastně proč ne.

Tou hlavní příležitostí dle mého je zjištění či potvrzení faktu, že nic není konečné, definitivní. A že člověk musí neustále koukat kolem sebe, hledat, zdokonalovat se a učit se.

Z hlediska firemního vzdělávání tak vidím prostor pro skutečnou revizi tématu Jak a především Proč vzdělávat lidi v týmu. Přichází chvíle, kdybychom měli sklízet to, co jsme zaseli a jak je možno vidět zejména v některých oborech, osivo nám vzešlo parádně.

Otázka je čím to?

Osobně vnímám snahu jednotlivce vzdělávat se jako projev proaktivního přístupu. Takového člověka stojí za to podpořit jakoukoliv cestou. Firemní vzdělávání by tak dle mého mělo najít nové zdroje, nové příležitosti, témata a také nové formy. Zcela jistě se nevrhneme do druhého extrému a nezrušíme prezenční formu. Na druhou stranu se ukázalo, že ani online varianta nemusí být k zahození a dává procesu vzdělávání jistou dynamiku. A v tom vidím velkou příležitost.

Tzn. zcela jistě by podle mě mělo zůstat prezenční vzdělávání a programy pro klíčová a hlubší témata, kde osobní interakce je neodmyslitelná. Tyto formáty pak naopak může velmi efektivně doplnit online v navazujících follow-upech, atd.

Jan Straka, CLEVER MINDS